|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Brasová, Alena Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dějinách kladrubského kláštera, o období založení a jeho vývoji v jednotlivých staletích. Dále jak se vyvíjel a měnil život v klášteře, ale i mimo něj a poukazuje na výjimečné architektonické dílo barokní gotiky od známých českých architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
|
Vojenský tábor doby husitské
Feyfrlíková, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Biederman, Jan (oponent)
Cílem této práce je zmapování každodenního života ve vojenském táboře utrakvistických a katolických vojsk na území Čech v období husitských válek. Zaměřuje se především na různé stránky života v táboře jako je zásobování, ubytování, opevnění tábora, struktura velení a spravování tábora a jeho vybavení. Vychází z písemných a obrazových pramenů, ze zpráv normativního i vyprávěcího (historiografického) typu. Práce dále představuje jednotlivé vojenské řády. Detailněji se zabývá zbrojí, oděním a osobním vybavením osob nalézajících se ve vojenském ležení. Zvlášť se zaměřuje na úlohu a postavení žen a dětí ve vojenském táboře. Práce popisuje rozdíly mezi vojenskými tábory katolickými a utrakvistickými a jejich rozdělení na jednotlivé typy. Klíčová slova: husité, Čechy, zásobování, opevnění, odění, tábor, středověk.
|
host ::
RSS.